středa 20. září 2017

Jsem jednička

Blog Los Filipos slaví dnes své první narozeniny, juchů!

Cítím radost a hrdost sám na sebe, že mám něco, co mě baví, dává mi smysl a u čeho jsem vydržel a nevzdal to.

Vím, že jsem díky svému psaní pomohl spoustě lidem. Někteří z nich se stali mými přáteli.

Ušetřil jsem si mnoho vysvětlování na některé otázky lidí. Mohl jsem jim jen říct "přečti si můj blog a pak to pochopíš", a většinou se tak stalo. V tomhle ohledu byl účel blogu splněn.

Zároveň se musím přiznat, že mě někdy štve, jak málo lidí ho vlastně čte nebo na něj reaguje. Už hodněkrát jsem přemýšlel nad tím, že se na blog vykašlu a smažu ho. Že to nemá smysl, chrlit do světa podrobnosti o svém životě. Co z toho mám? Akorát se před lidmi obnažuju, ukazuju svoji zranitelnost a nic z toho.

Při hlubším zamyšlení mi ale vždycky dojde, že není pravda, že z toho nic nemám. Možná nejsem mezi top deseti blogery roku, ale to je vlastně jedno. Důležité je, že to psaní a zveřejňování mých zážitků a pocitů pomáhá v první řadě mně. Je to pro mě jeden ze způsobů psychoterapie.

Jak už asi víte, můj život je poslední dva roky vzhůru nohama. A právě můj blog je jedna z pomyslných kotev, která mi dává nějakou jistotu. Jistotu, že v rámci svých možností žiju správně a že dělám velké kroky dopředu. Že nestojím na místě. Když jdou na mě smutky, čtu si své staré příspěvky a pak si u nich říkám, že i když se cítím jako lůzr, že jím nejsem, spíš naopak. Že jsem se dokázal poprat s tolika těžkými situacemi, že určitě zvládnu i nějaké další (teď zním jak ta šílená paní z protikuřácké poradny, haha).

Takže jo, jsem jednička. A doufám, že se spolu dožijeme i dalších narozenin blogu Los Filipos (Filipose? Filiposa? ... poraďte mi se skloňováním, kdo o tom něco víte).

Napadají vás nějaké otázky nebo témata, o kterých byste si ode mě rádi přečetli v příštích článcích? Pište do komentářů.

Díky všem pravidelným i nepravidelným čtenářkám a čtenářům za podporu. Vážím si jí.
Váš Filip.

24 komentářů:

  1. Reaguji jen proto, abych ti sdělil, že má smysl psát dál. Všude, kde to jde, mluvím o tobě pomalu jako o "Bohu". Posílám odkazy na tvé články, aby mí přátelé měli také možnost si přečíst tvé názory... Lebo na tvém blogu se cítím tak normálně. A že mám také šanci žít tak, jak chci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jee, to je milé. Díky za šíření mého blogu. Přeju, ať se ti daří žít podle tvých představ!

      Vymazat
  2. Určitě to tu nemaž. Nevím, jestli máš k blogu nějakou elektronickou statistiku čtenářů, ale jestli se řídíš jen počtem komentářů a reakcí na články, tak to je hodně zkreslené. Taky (napůl) vedu blog, sice jinak tematicky zaměřený, ale to je teď jedno. Podle komentářů a reakcí přímo na našem blogu to vypadá, že jej sleduje sotva 30 lidí, a to možná přeháním. Ale potom k tomu vznikla i fcb stránka a je tam víc jak 400 fanoušků, kteří určitě navštěvují i blog a čtou naše příspěvky. Jen jsou prostě tichými čtenáři. Takových tu máš taky určitě hodně :-).
    Matyáš

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Mate. Jo, je to fakt, že těch "tichých čtenářů" bývá nejvíc. A možná je to tak dobře, aspoň to tu nevypadá jak v diskuzi na idnes :-)

      Vymazat
  3. Ahoj, Filipe, rozhodně blog nemaž, byla s by to věčná škoda. Jak psal Matyáš, tichých čtenářů je mnoho. Mohou mít i strach veřejně něco komentovat nebo to neumí zformulovat. Tvoje psychoterapeutická činnost pomáhá i dalším. Lidem je tenhle osobní přístup bližší než teoretické kecy, vidí za tím živého člověka, dovedou se lépe vcítit a prožít to, tohle jim žádné učebnice nedají.
    Jinak gratuluji velmi k narozeninám blogu. :)
    A co se týká té záludné otázky se skloňováním, tak záleží na tom, jak moc chceš znít anticky. :-D Pokud vůbec, tak bych to skloňovala jako: Los Filipos - (2.p.) Lose Filipose (tady je možné případně použít ještě Lose Filipa, ale to je na Tvé úvaze) a tak dále. Ale pokud bych měla říct, co mě první napadlo, když jsem to četla, tak to byla varianta Lose Filipose, v 5.p. oslovení Losi Filiposi :-)
    Ať se Ti daří, samé pozitivní dny přeju :-)
    Pax

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky díky díky, Pax. Jsem rád, když vím od někoho konkrétního, že mu moje psaní nějak pomáhá.

      Vymazat
  4. Přidávám se k těm, co jsou rádi, že tě díky blogu poznali :) A zároveň dávám návrh na téma článku: Co bys řekl svému mladšímu já, kdybys měl tu možnost?
    A pokud jde o skloňování, tak v Čechách Filipose a na Moravě Filiposa. :D Ne, dělám si srandu, pokud jde o jméno blogu, jaks ho napsal, tak se neskloňuje, protože je to přívlastek neshodný. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj :) Ha, to mě nenapadlo o tom uvažovat jako o přívlastku neshodném, brala jsem jen to samostatné "jméno" Los Filipos, to by se pak skloňovalo, jak jsem psala. Ale pokud by to bylo i s tím slovem blog, tak by to bylo, jak píšeš Ty. :)
      Moc díky za rozšíření úhlu pohledu :)
      Pax

      Vymazat
    2. Jednorožče, i já jsem moc rád, že jsem tě díky našim blogům poznal.
      Tvoje navrhované téma zní dost zajímavě, zamyslím se nad tím.
      Už si nepamatuju, co to znamená - přívlastek neshodný, ale díky za vysvětlení, budu tedy pokračovat v neskloňování :)

      Vymazat
    3. Jo, akorát nevím, jak je to s tím "Los", protože nevim, jestli to má znamenat to zviřátko, nebo jestli je to španělský mluvnický člen :D

      Vymazat
    4. Nad tím jsem přemýšlela taky, úplně stejně. :-D Ale tipuju, že to bude podle všech náznaků zkratka příjmení, asi teda. :-)

      Vymazat
  5. Občas chci být tím nejhlasitějším fanouškem a občas jen v tichosti cítit své pocity po přečtení dalšího článku... Už si to bez Tvého blogu neumím představit, potřebuji číst, co píšeš a vždycky to tak bylo... A líbí se mi skloňování jen toho slovíčka blog, Los Filipos se mi líbí takhle pěkně nesklonný (např. Filip vyhrál první místo se svým blogem Los Filipos. Atd.) PS-chybíš mi 😗

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta věta "Filip vyhrál první místo se svým blogem Los Filipos" - ta by měla být v učebnicích češtiny!
      A jinak díky za podporu.. vždyť ty víš.

      Vymazat
  6. Říkej to španělsky, tak se z toho vylžeš. :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Prajem veľa šťastia a spokojnosti do ďalších rokov blogu (ale aj v živote:))
    Vďaka, že nás nechávaš nahliadnuť do svojho súkromia. Vážim si to a verím, že nás mnohých učíš byť lepšími ľuďmi. Takými, ktorí nesúdia bez toho, aby poznali príbeh.

    Maja

    OdpovědětVymazat
  8. Milý Filipe,
    jsem máma malého Tondy z Tvé předchozí práce (jo, svévolně Ti tímto začínám tykat, což je neslušné, ale snad se neurazíš...) a píšu proto, abys věděl, jak širokou máš čtenářskou obec.
    Blog jsem začala číst náhodou a ze zvědavosti, když mi ho podstrčil vševědoucí internet. Tvůj příběh jsem znala jen z emailu, kde se řešilo, jak to vysvětlit dětem, a jsem Ti vděčná, že teď vím víc, protože o trans problematice jsem dosud věděla kulový. Když se na to podívám z čistě sobeckého seberozvojového hlediska, cítím se být o něco menším ignorantem.
    Navíc píšeš dobře, kdybys psal blbě, nezvládla bych to číst.
    Taky mě napadá, jestli by čtenost nešlo podpořit propojením s facebookem - ne proto, abys viděl, kolik lidí blog čte, ale aby se snadněji šířilo povědomí o jeho existenci.
    Blahopřeji k výročí a doufám, že budou další!
    S díky, vděčností a úctou
    Radka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Radko,
      tak já budu taky tykat, jo? Pro mě takto rozhodně lepší, než vykání :)
      Moc mě potěšilo, že jsi jednou z mých čtenářek a žes napsala.
      S tím facebookem máš pravdu.. už nad tím sám nějakou dobu přemýšlím, jen se pořád nemůžu dokopat založit tam stránku. Ale možná se k tomu po tvém napsání dohrabu nějak dřív. Takže díky za nakopnutí!
      Pozdravuj Toníka a Matyldu - doufám, že se všichni máte fajn.
      Filip

      Vymazat
  9. Řekl sis o to moc pěkně - tenhle blog je skvělý a jsem moc ráda, že trvá už celý rok. Komentuju málo, ale čtu jako divá.
    A díky za rozhovor na školka-online!

    OdpovědětVymazat
  10. Ahoj Filipe,
    blog nemaž. Přečetla jsem ho celý jedním dechem a dozvěděla jsem se toho hodně nového. Díky za něj, držím dál palce. :)

    OdpovědětVymazat
  11. Piš dál. Za dnešní večer jsem přečetl celý blog (no, lépe řečeno skoro celý - teprve se blížím ke konci) a neskutečně mi to zvedlo náladu. Jasně, že nejsem sám... To jsem věděl i doteď. Díky přátelům. Ale opravdu jsem se v tvých slovech a článcích našel, takže prosím, piš dál. Má to smysl. :)

    OdpovědětVymazat